Disciplíny MTB
Závody na horských kolech, nebo-li MTB (z angl. mountain bike - horské kolo) se z cyklistických disciplín objevily jako poslední.
Vznikly v 70. letech 20. století a první mistrovství světa se konalo v roce 1990. Patří mezi nejoblíbenější cyklistické
závody a v roce 1996 byly dokonce zařazeny do programu olympijských her. Závody na horských kolech mají několik disciplín,
v každé jde však hlavně o skloubení techniky a fyzické síly jezdce.
Cross country (XC)
Cross country je jednou z nejoblíbenějších disciplín MTB a nejvíce závodníků jak z řad rekreačních tak profesionálních
cyklistů. Cross country se dokonce stala v roce 1996 olympijskou disciplínou. Závody se odehrávají v terénu, převážně
na hrbolatých lesních pěšinách, úzkých cestách a velmi často s prudšími kamenitými sjezdy. Závody trvají většinou
1,5 až 2 hodiny a během závodu není přípustná cizí pomoc. Na rozdíl od downhill, kde startují jednotlivý závodníci
v časových intervalech, mají závody v cross country tradičně hromadný start, popř. při velkém množství startujících
zejména v amatérských soutěžích, startují závodníci v několika velkých skupinách. V této disciplíně se konají také
etapové závody, zejména ve velmi náročných terénech.
Maraton (XCM)
Jedná se o stejnou disciplínu jako je cross country, ale tratě pro maraton mají větší délku, pohybují se většinou mezi
70 až 120 km. V mezinárodních pravidlech je stanoveno, že vítěz potřebuje více než 4 hodiny pro zdolání celé trasy.
Tato disciplína je velmi oblíbená mezi amatérskými cyklisty a tomu odpovídá také množství závodů a seriálů konaných prakticky
po celé Evropě. Velmi oblíbeným místem pro konání závodů jsou Dolomity.
Sprint eliminator (XCE)
Jedná se o mladou disciplínu horských kol, která je známá také jako sprint a usiluje o to, aby se stala další olympijskou disciplínou.
Jedná se o rychlostní vyřazovací souboj na krátkých rovinatých tratích s délkou většinou do 1 kilometru. Závody se jezdí
vylučovacím způsobem a jsou rozděleny na kvalifikaci, čtvrtfinále, semifinále a finále. Do vyřazovacích bojů se závodníci
kvalifikují individuálním časem. Poté následují čtvrtfinále, semifinále a finále. Do finále postupují 4 nejlepší závodníci
z vyřazovacího systému. Často se finálové části konají ve večerních hodinách za umělého osvětlení pro zvýšení atraktivity
závodu.
Downhill (DH)
Jedná se o jednu z prvních disciplín MTB. Podstatou této disciplíny je co nejrychleji projet určenou trasu, na které se může
pohybovat pouze jeden závodník. Délka trasy bývá dlouhá od 1 do 4km. Většinou se nachází v přírodním terénu, někdy s uměle
vybudovanými překážkami popř. skoky. Trať bývá umístěna na svahu až s 12 % klesáním bez žádných rovinek ani stoupání. Tratě
pro downhill mají velmi vysokou technickou náročnost a jediným kritériem určujícím pořadí jezdce je dosažený čas.
Fourcross (4X)
Tratě této disciplíny jsou podobné jako bikrosové tratě, ale vedou pouze z kopce. Zahrnují klopené zatáčky, skoky boule apod.
Základem pro vítězství je dobrý start, tzn. co nejrychlejší vyjetí ze startovací brány a vytvoření dobré pozice při nájezdu
na trať, na kterých se velmi často obtížně předjíždí. Jedinou možností je prakticky čekat na soupeřovu chybu nebo si najít
lepší stopu při průjezdu zatáčkou. Dobré umístění v závodě vyžaduje kombinaci rychlé jízdy, dobrého ovládání kola a sebevědomí.
Závody se jezdí vylučovacím způsobem a každé jízdy se účastní čtyři závodníci. Do finálové jízdy postupují 4 nejlepší závodníci
z vyřazovacího systému. Ve fourcrossu rozhodčí uplatňují karty tří barev: žlutou - varování v případě, že jezdec nezískal
žádnou výhodu, ale jeho chování bylo proti pravidlům, modrou - za „ulitý“ start, červenou - pro diskvalifikaci, v případě, že
závodník přímo ohrožuje ostatní jezdce. Diskvalifikován bude závodník i tehdy, pokud dostane dvě karty v jediném závodě, a to
nezávisle na jejich barvách.
Dualslalom (DS)
Každé jízdy se účastní vždy dva závodníci, kteří jedou na téměř shodných tratích vedle sebe dolů po svahu. Jízdy jsou krátké,
každá trvá přibližně 30 sekund. Na tratích se vyskytují skoky, dvojité, úzké a klopené zatáčky. Závody se jezdí vylučovacím
systémem. Závodníci si vždy vymění dráhy, časy z obou jízd jsou sečteny a pomalejší závodník je vyloučen. Vítěz postupuje do
dalšího kola, až zůstanou poslední dva závodníci ve finále.
Trial (TL)
Disciplína, při které musí jezdec prokázat dobrou rovnováhu, pevné nervy a šikovnost. Soutěží se ve dvou třídách podle průměru
kol - 20 a 26 palců. Závodníci musí zdolávat překážky, aniž by se nohou dotkli země. Pro zvládnutí tratě je nutné umět manévry
jako nadskočení s kolem, jízda po jednom kole nebo stání na místě. Hodnotí se jezdcův styl, dovednost a nápaditost. Za doteky
nohou se udělují trestné body. Vítězem se stává jezdec s nejmenším počtem trestných bodů. Jedná se o obdobu motocyklového
trialu („šlapačky“).
Freeride (FR)
Tato disciplína je typická právě pro horská kola (z angl. freeride – jízda ve volném terénu). Tratě pro tuto disciplínu se
nacházejí většinou mimo upravené a vyznačené terény a obsahují klopené zatáčky a skoky, na kterých se jezdec snaží předvést
efektivní jízdu s triky. Čas se většinou nepočítá, ale hodnotí se styl jízdy. Freeride se také provozuje u jiných sportů,
jako lyžování nebo snowbording.
