Historie poznávání

Poznávání je získávání, zpracování a uchování informací o okolním světě a o sobě samém. Kolumbovy lodě - Santa Maria, Pinta a Niňa Poznávání a cestování fascinovalo lidstvo od nepaměti. V krátkosti je možné zmínit pouze několik významných osobností, který svůj život spojili s poznáváním. Kdo by neznal Marca Pola (1254-1324), benátského kupce a cestovatele, který se proslavil svými cestami po Číně a byl prvním Evropanem, který podrobněji poznal východní Asii. Kryštofa Kolumba (1451-1506), italského mořeplavce ve španělských službách, netřeba ani představovat. Jeho objevitelská cesta se třemi loděmi Santa Maria, Pinta a Niňa, která ho přivedla k břehům Ameriky, ačkoliv se domníval, že doplul na pobřeží Indie a místní obyvatelstvo proto nazval Indy - Indios, je známa po celém světě. Objevitelů tohoto druhu je mnoho a nelze je všechny vyjmenovat.

Za zmínku však určitě stojí dobyvatelé obou geografických pólů. Robert Peary - dobyvatel severního pólu Severního pólu dosáhl pravděpodobně jako první v roce 1909 americký badatel a cestovatel Robert Peary. Jeho prvenství zpochybnil F. A. Cook, který pólu údajně dosáhl již roku 1908. Vzhledem k nepřesným navigačním záznamům se již asi nikdy nedozvíme, kdo z obou stanul Roland Amundsen na jižním pólu v roce 1911 jako první na severním pólu, prvenství však bývá přisuzováno americkému badateli Robertu Peary. Co u severního pólu už asi nikdy nezjistíme, to se stalo u jižního pólu faktem, totiž dvojnásobné objevení, dvěma expedicemi, které dosáhly pólu tak těsně po sobě, že žádná z nich neměla možnost využít výsledků té druhé. Jejich výkon lze tudíž pokládat za naprosto rovnocenný. Byly to expedice norského badatele Roalda Engeberetha Gravninga Amundsena a anglického námořního důstojníka a rovněž polárního badatele Roberta Falcona Scotta v letech 1911 - 1912. Jako první stanul na jižním pólu Nor Roald Amundsen 15.12.1911, Robert Falcon Scott až o měsíc později a při zpěteční cestě z pólu společně se svými druhy tragicky zahynul. Souboj obou představitelů se nesmazatelným způsobem zapsal zlatým písmem do dějin lidské civilizace.

Z dob nedávno minulých můžeme připomenout Thora Heyerdahla (1914 - 2002), Vor z balzového dřeva Kon-Tiki norského mořeplavce a dobrodruha, který zároveň patřil mezi nejznámější experimentální archeology a antropology. Zasvětil svůj život experimentům poukazujícím na možnosti předkolumbovských cestovatelů překonávat světové oceány za pomoci mořských proudů. Mezi jeho nejslavnější počin patří plavba z roku 1947, kdy na replice Inckého voru z balzového dřeva Kon-Tiki bez větších obtíží překonal vzdálenost z Jižní Ameriky (přístav Callao - Peru) do Polynésie, na ostrov Raroira. Šestičlenná posádka po 101 dnech urazila 6 880 km. Úspěch jeho výpravy posloužil jako podpůrný argument teorie o vzniku a šíření kultur.

Poznávání spojené s cestováním v dnešní době Cesty za poznáním do exotických zemí je ideálním způsobem rekreace umožňujícím spojení prožitku z pohybu i poznávání nových míst, památek, lidí a kultur. V moderní době nedochází již k žádným velkým objevům a dobývání, ale lidé se rádi vracejí na místa, která se mnohdy stala v minulosti místy dramatických událostí. Cestování a poznávání nových míst je vždy vzrušujícím zážitkem spojeným dnes často s návštěvou vzdálených zemí, což bylo dříve výsadou pouze několika objevitelů. Díky modernímu způsobu přepravy není dnes problém navštívit jakoukoli část světa a ponořit se tak do světa poznání.


Nahoru